Důležitým krokem při astrálním vampirismu a samotné magii je stvoření vlastního dvojníka z dostatečné dávky osobní energie, který však bude nezávislý a samostatný a brzy načerpá kvantum energie a sil ve svém vlastním životě. Zároveň však mág bude mít stále skrze podstatu z níž byl vampír stvořen přístup k zásobě ukořistěné energie. Vztah k vampírovi je symbiotický a vampír je součástí mága, jeho astrálního těla, z něhož byl stvořen.

Postup začneme ve vhodnou chvíli, kdy si vybereme den a hodinu nejbližší času našeho narození, kdy stvořitelské síly naší podstaty proudí nejsilněji na tento svět, existují i jiné doby, kdy dochází k podobnému přílivu a pro dobrou analýzu je možné užít kyvadla, astrologie, tarotových karet a jiných věšteckých metod. Tento čas je důležitý kvůli regeneraci astrální materie. Přístupujeme k rituá lu jen po dlouhé, alespoň měsíční sexuální abstinenci a při dobré fyzické kondici. Rituál provádíme v naprostém klidu, nejprve dosáhneme vnitřního utišení a stabilizujeme pravidelný klidný dech ve vhodné tělesné poloze. Nic nás nesmí rušit ani rozptylovat. Světlo by mělo být jemné, nejlépe ze svic. Vizualizujeme a prociťujeme své astrální tělo jako bílé světlo naplňující fyzické tělo a v lehkém oparu aury vystupující mimo. S každým okamžikem cítíme jak se astrál odděluje od fyzického těla, s každým nádechem prociťujeme odlučování. Po určité době v každé části těla postupně od nohou a rukou k hlavě, genitáliím a břichu, až k hrudi, coby středu těla, cítíme vibrace, které neustále sílí a nakonec vibruje celé naše tělo. Pak se soustředíme na osu těla, imaginujeme pilíř ve středu těla ze zhuštěného světla na němž je pět velikých různobarevných koulí: u nohou je černá koule z nejhustší matérie symbolizující zemi a její sefiru Malchut, v oblasti genitálií je světle fialová tvárná pasivní koule lunární sefiry Yesod, v oblasti solar plexus je zařící centralizující koule ze zlata jako solární sefira Tiferet, nad ní je temně fialová koule stejně temné a záhadné nepravé sefiry Daath v oblasti krku a nad ní jasně nepozemsky bíle zařící sefira Ketera jako nejvzdálenější sefira Keter na samé hranici existujícího kosmu na vršku hlavy, jakoby až chtěla vypadnou mimo. Postup imaginace je od poslední sefiry Keter po Malchut a nazpět, jakmile se nám povede procítit a jasně imaginovat střední pilíř, tak postoupíme k nejkritičtějšímu a nejdramičtějšímu bodu operace. Jasně v sobě prociťujeme vibrující astrální tělo kolem jeho střední osy a pak od vrchu hlavy imaginujeme ve středním pilíři naprosté rozdělení těla, sefiru za sefirou, můžeme pociťovat i formu bolesti a prázdnoty, což je dobře. Je možné přestavovat si meč, pilu nebo laser přeřezávající tělo. Potom co dojdeme ke konci sefiry Malchut a celého těla, tak celou jednu vibrující polovinu těla i s pilířem vymístíme ven před sebe. Vizualizujeme a prociťujeme neostrý obraz poloviny těla před sebou, teď necítíme vibrace v půlce těla, která je prázdná, ale mimo své tělo, v tom cáru zářící mlhy před sebou. Tu zformujeme do obrysu svého alterega kolem zařícího pilíře. Pak vizualizujeme jasné prvky podoby, do nejmenšího detailu. Postup je opět od hlavy po nohy. Zároveň v sobě musí tato postava astrálního vampíra pojit vaši identitu s idealismem, protože ten je důležitým nástrojem tohoto dravce a měl by být co nejpřitažlivější. Zvolíme fantomovému vampírovi jméno, které musíme mít pevně vryté v paměti a v žádném případě jej nikdy nesmíme nikde zveřejnit a nikomu prozradit, jinak nad vampírem ztratíme kontrolu a pak mu vkládáme vampirickou moc. Nejdříve v duchu deklarujeme jeho pravomoci a schopnost napadat lidi a vysávat jim enerii, vybavujeme si všechny upíry co známe, z fikce, z vlastní fantazie i to co si pod tímto pojmem představíme a ze všech těchto obrazů se soustředíme na společný prvek-zuby a ty pak necháme vyrůst v ústech vampírovi, jako symbol jeho moci. Následně si představujeme vampirické zásahy, jak se vampír v noci přikrádá postupně k jednotlivým obětem, jak vstupuje do jejich ložnic, jak je svádí a jak je pak zbavuje životní síly v podobě krve. Nemělo by zůstat u jedné představy, ale motiv musí být stále stejný - ukradení životní síly, vysávání ostatních. V tomto směru můžeme klidně vampírovi v rámci představ udělit i sukubické či inkubické tendence a je pravděpodobné že vampír bude inklinovat i k této oblasti projevů, coby skvělé formě snadného nakrmení. Pak když jsme hotoví, tak vtáhneme fantoma do svého těla, připoutáme jej do nitra těla, takže tělo bude jako džinova lampa. Následně zhotovíme magický symbol, sigilii, pomocí spojení jednotlivých písmen ve jméně bytosti, přičemž vynecháme všechny, co se objevují opakovaně.
Po třicet dnů dále postupujeme na vykrmování našeho vampirického alterega, které se děje pomocí vlastní krve a sexuální síly. Každý den rituálně uvolníme trochu této síly a dáme jí vampírovi, kterého vypustíme ze svého těla a imaginujeme znovu jeho podobu a vlastnosti, kdy se nesmíme vychylovat z původního vzorce a ani nic neopomíjet. Soustředíme se na tuto podobu a tehdy se pak rituálně poraníme, nebo provedeme rituální krvavou obětinu, či autoerotickou stimulací dosáhneme orgasmu. Všechnu sílu z bolesti, nebo slasti soustředíme na vampíra. To on nás zraňuje, nebo obšťastňuje, to on zabíjí, pohlcuje a vysává. Je nezbytné přinést zhruba stejné množství obou druhů obětin, nebo sil, protože jinak bude vampír preferovat konkrétní styl krmení a mohl by snadno přijít o svou univerzálnost. Rituálně můžeme třeba vzít sigilizované jméno vampíra a při jeho vypuštění z těla si tuto sigilii vyřežeme do kůže. Imaginaci posílíme představou našeho vampíra, jak krev slízává a živí se unikající životní silou. Mág se nemusí obávat, protože je vampír součástí jeho astrálního těla, která je v určitém smyslu oddělená, ale přesto pořád jednotná. Čím více mu vzdáme sil, tím silnější budou už zpočátku jeho projevy a časem se bude projevovat ještě silněji. Třicet dnů je symbolických a slouží k ustálení a definitivnímu oživení tohoto dvojníka. Provádíme jen jednu takovou operaci denně, ale musíme na ní soustředit všechnu svou sílu a imaginaci, pokoušet se překročit své možnosti. Je pravděpodobné, že v tomto měsíci nejtěsnějšího vztahu a krmení se projeví prvky dravce v osobnosti mága, můžeme zachytit silné posílení sexuality a rozličné další formy získávání energie z okolí. Není neobvyklá radikální psychická proměna, která se po tomto měsíci zmírní, jakmile vampír získá svobodu a individualitu, přesto se mág bude muset s touto oblastí psychiky vypořádat, protože vampír není zcela samostatnou entitou, ale stále s mágem v době nečinnosti sdílí tělo a projevují se tedy znaky lehké posedlosti. Vampír je symbiotický organismus, který vědomě neohrozí mágovu existenci a lze předpokládat konečné pozitivní důsledky. Znatelná je proměnlivost, kdy vampír získává prvky z osoby mága a mág je zároveň ovlivňován vampírem, ikdyž částečně odděleně, je mág i vampír stále jednou bytostí vzniklou ze stejné matérie.
Po měsíci přípravy, kdy už může dojít k samovolnému uvolnění vampíra v čase útlumu vědomí mága, se vampír rituálně propustí a je mu dána svoboda. To je nejlépe provést pomocí imaginace řetězů obtočených kolem těla a držících uvnitř fantomovou postavu upíra, což musí být vnímáno více smysly, než jen zrakem, nebo citem a tyto řetězy postupně zmizí a propustí fantoma. Zároveň lze užít verbálního vypuštění a nadiktování svobody, postupně do čtyř světových stran s gestikulací:,,Vypouštím tě na lov (jméno vampíra) můj fantomový dvojníku! Jdi z našeho sídla v mém těle, vydej se na lov a vrať se znovu osídlit sluji v mé hrudi!" Tehdy se vampír stane skutečně nezávislou bytostí, pohybující se mimo tělo kdy chce nezávisle na síle vědomí mága, které jej přestane poutat v sobě. Pořád existuje nepřekonatelné spojení mezi mágem a vampírem.
S vampírem je možné komunikovat pomocí telepatie, lze zachytit jeho volání pomocí soustředění se a zření obrazů v mysli. Vampír je poután k fyzické realitě skrze své sídlo v lidském těle a dovede fyzickou realitu znatelně ovlivňovat, proto nejsou vyjímkou ani objektivní známky jeho působení, například zranění. Důležité je nenechat se vampirizovat vlastním vampírem, protože toto počínání je nesmyslné. Musíme vampírovi ukázat, že zásoby energie jsou společné a pomocí cvičení se naučit přenášet energii a uvolnit jí cestu, což provádíme soustředěním se na dýchání a postavu vampíra, nebo jeho symbolické vyjádření. Každý nádech je jako stlačení pístu pumpičky, s každým cítíme buď neustále rostoucí sílu v sobě a zvýšení hladiny energie, nebo naopak poklesnutí, vyčerpanost a slábnutí. Musíme se naučit dělat obojí, abychom zvládali energetické posuny, které závisí na vůli mága, ale za normálních okolností je nevhodné uvolňovat vampírovi své energetické zásoby, protože vampír je bytost určená k jejich naplňování, kdežto člověk zde poskytuje obydlí a spojnici s fyzickou realitou. Hladový vampír se spíše bude pouštět na lov a jeho agresivita se bude neustále zvyšovat. Nezbytné je udržet funkční hodnotu energie, která umožní vampírovi lov, ale k výměně energie mezi oběma bytostmi stejně dochází stále, jako k výměně krve mezi orgánem a tělem, proto je hlavním smyslem těchto přesunů na vampírovu stranu dát vampírovi pocit a vědomí jistoty. Jinou věcí je regenerace, někdy se stane, že si vampirizovaný subjekt uvědomí co se děje a brání se, což může vést až k vyřazení vampíra z provozu. Mág takovou událost silně pocítí, jako kdyby byl náhle oslaben, ochromen, ochrnula část jeho těla, nebo přišel o kus svého vědomí. Úzkost nebo fyzická bolest, malátnost apod. nejsou vyjímkou, je to daň za to, že upír dovede působit na fyzikální úrovni, ale oproti nebezpečí plynoucímu z přímé vampirizace jiné bytosti mágem, je toto zanedbatelné a snadno odstranitelné. Prvním krokem je procítění a imaginace vampíra uvnitř těla, následuje rovnovážné vyrovnání energie v celém těle a poté mág vampíra "napumpuje" svou energií, což jej opět zprovozní. Jsou možné i jiné formy regenerace, jak rychlejší a náročnější, tak somovolné a dlouhodobé.
Jakmile je vampír jednou uvolněn, tak se nejčastěji v noci vydává na vampirické výpravy a útočí na spící živé bytosti, které jsou nejsnadnější kořistí v okolí. Působiště upíra se postupně rozšiřuje, po několik prvních dnů, až týdnů se oběťmi mohou stát domácí zvířata a spolubydlící mága. Oběť může vnímat tyto útoky jako neklidné a děsivé sny, nebo mnohem živější a reálnější hypnagogické stavy, po nichž se objevuje radikálnější ztráta energie a až fyzická poranění. Vampír obvykle své oběti střídá, ale je možné jej použít coby černomagického útočníka na oslabení, nebo likvidaci nepřítele. Mág disponuje možností doporučovat vampírovi určité oběti, označovat je pro jeho noční toulky. Pro černomagický útok je taková akce opakovaná a je imaginativně vyjádřeno, že oběť má být usmrcena, nebo vyčerpána, tak že si představujeme jak plná bytost nepřítele se stává jen mrtvou schránkou a vyprázdňuje se. Není od věci užít k útoku ritualizované nasazení vampíra. Mág někdy dovede sledovat noční útoky vampíra z jeho pohledu ve snech, nebo mít určitý vjem z těchto akcí, protože neustále existuje spojení obou bytostí.
Tvorba vampíra přináší další výhodu, kterou je vědomá existence po smrti. Vampír se stane agresivním ořem pro vědomí mága, které se v rámci svého spojení přemístí do této schránky. Je to sjednocení obou bytostí.

 

 

Vampyrismus v Simonomiconu

3. května 2011 v 15:32 | bc. Jan Koubič Kouba |  Vampirismus